Proč dělat s profesionály?

Proč dělat s profesionály?

Sdílet článek:

Na YouTube jsem před časem shlédl zajímavé video:

Demonstruje kvalitu obrazu digitální kamery RED Scarlet za zhoršených světelných podmínek při rychlosti záznamu 120 snímků za sekundu. Že kamery RED patří ke špičce, je mezi filmaři známo. Mimochodem na 30 takových kamer točil Peter Jackson na Novém Zélandu svého Hobita. Spolu s kamerami ARRI hrají v nejvyšší lize digitálního záznamu v HD rozlišení, které nahrazuje i širokoúhlý filmový záznam.

Kompozice záběru, který zpomalený trvá nějakých 50 vteřin (tedy asi 10 vteřin reálného času) , by se dala i vylepšit – to tedy není to, co mě zaujalo. Ani technické a obrazové vlastnosti kamery nejsou to, co bych zde chtěl rozebírat.

To hlavní totiž přijde v půlce(!) celého videa – závěrečné titulky!

Na tomto 10 vteřinovém záběru pracovalo 28 lidí, z toho 10 herců, zbývajících 18 lidí tvoří štáb: od režiséra po techniky, asistenty kamery, bezpečnostního technika atd. A to nepočítám další náklady ve formě ateliéru, světel, kamerové jízdy, dopravy, zázemí, příprav, stavby, cateringu a všeho dalšího, co „není vidět“.

Co je na tom divného? Nemělo by na tom být divného nic, ale bohužel je…

Stejně jako v dobách, kdy jsme slintali nad ohmatanými západními katalogy, si najednou člověk uvědomí propastný rozdíl mezi západní produkcí a podmínkami u nás.

To, co v rozvinutých zemích točí štáb sehraných odborníků mnoha specializovaných filmařských profesí a za použití nejmodernější špičkové techniky, což se samozřejmě odráží na výsledku, je v představě domácího zadavatele často práce pro jednoho člověka. A i to pouze za předpokladu, že má hodně štěstí a zakázku nedostane nějaký známý, příbuzný či ajťák, který náhodou vlastní kameru z Makra. Že takový člověk v životě neslyšel o kompozici, střihové skladbě, neumí pořádně ovládat jak kameru (o zvuku, světlech a další, často nezbytné technice nemluvě), tak ani střihový software, který navíc stejně nejspíš ilegálně stáhl někde na internetu , to už je jedno, hlavně když je to levné. Pojmy jako scénáristika, dramaturgie, režie atd. nebudu raději ani rozvádět, dovolím si ale připomenout, že každá z těchto profesí má dokonce svůj obor na vysoké škole a více nebo méně je zastoupena při tvorbě i toho nejjednoduššího videa. Netvrdím, že musí každý filmař vystudovat FAMU (i to může být u jistých jedinců spíš kontraproduktivní 🙂 ), stačí, když to bude znát.

Problém je, že zdánlivě ušetřené peníze jsou vlastně zcela vyhozené peníze. Jedinečná akce, která se už nikdy nebude opakovat, je často zaznamenána způsobem, který je naprosto nepoužitelný. Již několikrát se nám stalo, že jsme měli na poslední chvíli nějaké takové „dílo“ zachránit. To je ale v naprosté většině případů nemožné. Vždy platí, že pokažený záznam už nezachrání ani ten nejzkušenější střihač, ani ta nejdražší postprodukce. A která firma se chce prezentovat špatným videem?

Filmové řemeslo se může pyšnit dlouhou tradicí a bez znalostí mnoha navzájem souvisejících profesí ho nelze úspěšně zvládnout. Dnes tvoří film průsečík mnoha oblastí: psychologie (scénáristika, dramaturgie, režie), nejvyspělejší techniky (kamera, zvuk, světla) a v neposlední řadě samozřejmě umění (herci, architektura dekorací, ale mj. i režie a kamera). Jakmile jednu složku podceníme, vrhá to stín na celé dílo. Kromě toho má film svůj vlastní jazyk, kterým na diváka mluví. Není to literatura a není to ani Power Point. Film mluví obrazem a dějem. I proto se musí každá kniha přepsat do filmového jazyka a film je pak zákonitě jiný než předloha. Jedním z důvodů je samozřejmě čas – román, který čtete měsíce, by na filmovém plátně nezabral 2 hodiny, ale nejspíš několik dní. Tím hlavním důvodem jsou však zcela odlišné vyjadřovací prostředky. Jako příklad uvedu myšlenky postavy: zatímco v knize můžete dopodrobna popsat vše, co se odehrává v hlavě hrdiny, ve filmu to musí zahrát herec. Na pomoc si režisér bere prostředí, kde se děj odehrává, jeho atmosféru vytváří pomocí nasvícení, rekvizit, stylu natáčení (např. úhly a šíře záběrů, pohyb kamery), ale i hudbou, střihem a zpracováním obrazu se snaží ovlivnit výsledný dojem.

Možná namítnete: „To je sice hezké, ale naše firma nepotřebuje natočit celovečerák, ale pouze jeden minutový záběr s novoročním poděkováním generálního ředitele našim zaměstnancům.“

Opak je pravdou. Kdyby tomu tak bylo, tak proč vašemu řediteli trčí kytka z hlavy, tmavé siluetě proti oknu není vidět do tváře, a místo ozvěny z celé místnosti by bylo pro firmu důležitému poselství rozumět. Zkušený filmař či jeho štáb ví jakou zvolit kompozici záběru (režisér, kameraman), v případě potřeby si scénu nasvítí (hlavní kameraman, osvětlovač, technik), poradí, jestli je pro daný účel lepší sedět formálně za stolem nebo se o něj ležérně opřít (kameraman, režisér, dramaturg, ale i vizážistka, kostymérka, dále pak stavba, dekorace, rekvizity), doporučí říct to důležité až na závěr celého proslovu (scénárista, dramaturg, režisér), nastaví a vhodně umístí bezdrátový mikroport (zvukař, technik), a pokud by ředitel nebyl rozený mluvčí, natočí vše tak, aby se celý proslov nemusel točit vcelku a při tom divák nic nepoznal (režisér). Následně vše sestříhá (střihač), opatří vhodnou grafikou, odpovídající grafickému manuálu firmy (videografik) a případně hudbou (produkční, zvukař) a vše vyexportuje do vhodného formátu bez stranových deformací, v ideální kvalitě i velkosti a ve formátu, který všichni přehrají (studiový technik). Uvedené video lze samozřejmě natočit v mini štábu o jedné osobě, ideálně však o 2 – 3 lidech, profese v závorce však mají názorně ukázat, o čem všem musí, i při té nejjednodušší představitelné zakázce, mít filmař minimálně základní povědomí. Vlastnit profesionální techniku je až to poslední, co je důležité, daleko důležitější je dokonale ovládat své řemeslo.

Při koupi každé věci nebo služby existuje určitá cenová, potažmo kvalitativní hladina, kde je, vzhledem k danému účelu, nejefektivnější investovat. Ne každý potřebuje Bentley, ale nejlevnější ojetina z bazaru vás daleko nedoveze. To samé platí u videa pro vaši firmu. Než utratit pár tisícovek za špatné prezentační video, je lepší si dát rovnou inzerát do novin. Pokud se ale firma rozhodne prezentovat pomocí videa a moderních médií, musí taková prezentace být na úrovni a dodržovat určitá pravidla. Jen pak bude pro firmu přínosná.

Titulní obrázek: LinkedIn Sales Navigator on Unsplash.

Sdílet článek:

Postprodukční dojmy z kamery Panasonic HPX250
Co je to „grip“?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Prosím, vyplňte toto pole.
Prosím, vyplňte toto pole.
Zadejte prosím platnou e-mailovou adresu.

Přihlaste se k odběru e-mailových novinek

Odběr newsletteru prosím potvrďte v doručeném e-mailu.

Sociální sítě:


Warning: Undefined variable $stretch in /data/www/23994/arttech_cz/www/wp-content/plugins/us-core/templates/elements/socials.php on line 27
LinkedIn
YouTube

Zařaďte se i vy mezi mé dlouhodobě spokojené a vážené zákazníky!

Chcete poradit, jak váš projekt vhodně uchopit? Potřebujete znát cenový odhad natáčení, fotografických prací, překladů či výroby webových stránek? Rád s vámi osobně proberu Vaše představy. Společně určitě najdeme ideální způsob jejich řešení!

Zůstaňme i nadále ve spojení! Objednejte si můj newsletter.

Žádný spam, e-mail maximálně párkrát za rok. Odhlášení jedním kliknutím.

Zůstaňme ve spojení!

Chcete být informováni o novinkách a nabídkách? Objednejte si můj newsletter. Vše zdarma, odhlášení jedním kliknutím.

Odběr newsletteru prosím potvrďte v doručeném e-mailu.