Tag:natáčení

Točit reklamu na iPhone? Proč ne, ale…

Svět reklamy a marketingu právě rozvířilo reklamní video na luxusní vozy Bentley, natočené na iPhone a sestříhané na iPadu. No proč ne, ostatně takových projektů tu už pár bylo. Již po prvním záběru mi ale bylo jasné, že to nebude jen tak…

K vytvoření kvalitního videa budou vždy zapotřebí profesionálové, jinak bude výsledek jen k pláči (případně k smíchu – podle aktuálního kontextu). Nejde jen o to, mít čím točit, ale také to umět, znát zákonitosti řemesla ale i to, jak film na diváka působí. Jinými slovy: uvedený slogan o použití iPhone a iPadu slouží především jako lákadlo k navnadění diváků. Což také – a opět – na 100 % vyšlo. A samozřejmě využívá vysoké afinity mezi značkami Apple a Bentley, neboť i výrobky Apple jsou proslulé skvělým designem a vynikající technickou kvalitou a honosí se tedy, i díky své ceně, jistým puncem exkluzivity.



DSLR versus kamera: blýská se na lepší časy

Server DPReview sestavil z několika rozhovorů s členy vrcholného managementu firmy Canon v Japonsku článek, kde mluví o základní změně pohledu na fotografické a filmové kamery. Hlavní posun koncepce by se dal shrnout takto: dnešní zákazník vyžaduje jeden přístroj, který perfektně zvládá obě funkce. A my mu ho nabídneme. Pojďte se dozvědět více!

panasonic-kamera-dslr-canon-fotoaparat



Co je to „grip“?

Jistě jste si v titulcích nějakého filmu všimli výrazu „grip“. Tato záhadně znějící funkce v podstatě znamená technika, nebo daleko častěji tým techniků, mající na starosti:

  • vše kolem pohybu kamery (jízdy, jeřáby a nejrůznější konstrukce na uchycení kamery)
  • mnoho věcí kolem světel (uchycení reflektorů, odrazné desky nebo naopak zastínění atd.)
  • a bezpečnost osob „na place“ (aby jim něco nespadlo na hlavu a podobně)


Proč dělat s profesionály?

Na YouTube jsem před časem shlédl zajímavé video:

Demonstruje kvalitu obrazu digitální kamery RED Scarlet za zhoršených světelných podmínek při rychlosti záznamu 120 snímků za sekundu. Že kamery RED patří ke špičce, je mezi filmaři známo. Mimochodem na 30 takových kamer točil Peter Jackson na Novém Zélandu svého Hobita. Spolu s kamerami ARRI hrají v nejvyšší lize digitálního záznamu v HD rozlišení, které nahrazuje i širokoúhlý filmový záznam.



Postprodukční dojmy z kamery Panasonic HPX250

V neděli 16. října jsme při dvoukamerovém natáčení měli možnost ozkoušet novinku Panasonicu, kameru AG-HPX250, viz můj předchozí blog. Jelikož jsme měli kameru vůbec poprvé v ruce, zajímalo mě, jak budou obrázky s mou HPX171 podobné, zejména co se týče nastavení bílé. Pokud by mezi oběma kamerami byly větší rozdíly, způsobilo by to značné komplikace, neboť sladit různou barevnou teplotu je dost pracné, někdy dokonce v běžných střihových aplikacích nemožné.

Na prvním screenshotu vidíte snímky z obou kamer bez jakýchkoliv úprav s ručně nastavenou bílou. Celek pochází z kamery HPX171, detail pak z HPX250 (použitý kodek DVCPRO HD/1080i). Jak je vidět, bílá je u obou modelů nastavena naprosto stejně – dokonalé! Nesmíte se samozřejmě „na place“ nechat zmást odlišnou tonalitou a vůbec celkovým charakterem obrazu na displejích obou kamer, tam byl rozdíl dost výrazný. To je způsobeno jejich technologickými rozdíly.



První dojmy z kamery Panasonic HPX250

Díky firmě Syntex se mi koncem minulého týdne dostala do rukou žhavá novinka od Panasonicu, kamera AG-HPX250. Během jednoho natáčecího dne jsme měli možnost se s ní blíže seznámit a nasbírat několik prvních dojmů. Jedná se o přímého nástupce kamery AG-HPX171 (evropský ekvivalent kamery AG-HPX170), na kterou už několik let bez větších výhrad natáčím. Poprvé jsem, tehdy ještě nefunkční maketu „dvěstěpadesátky“, viděl na jarní prezentaci novinek Panasonic právě v pražském Syntexu. HPX250 je o něco robustnější než její předchůdce, nicméně většina funkcí a logické uspořádánání ovládacích prvků zůstává stejných. Byť jsem měl kameru poprvé v ruce, nebyl sebemenší problém se zorientovat v nastavení a kameru ihned přizpůsobit dle svých potřeb – zcela bez manuálu.

Pokud se vyznáte v HPX171, je vše hodně podobné. Jelikož se jednalo o studiové natáčení, kde nebylo třeba s kamerou tolik „laborovat“, nevyužili jsme jejích možností naplno.



Má smysl natáčet video pomocí zrcadlovky?

Poslední dobou hýbe světem videa nový trend: natáčení filmů digitální zrcadlovkou. Má to však také smysl? Není to spíš jako míchat polévku vidličkou? Výhody se zdají na první pohled jasné: relativně dostupné výměnné objektivy, snadné dosažení malé hloubky ostrosti a tím pádem možnost snadného vrstvení obrazu a kladení důrazu na to, co je podstatné – což je lidskému oku daleko přirozenější. I nevýhody jistě každého hned napadnou: fotoaparát není pro natáčení videa, kde se kamera na rozdíl od statických fotografií často pohybuje, zrovna ergonomický, ani malá velikost nemusí být vždy zrovna výhodou a jak je to vlastně se zvukem? A co formáty, zpracování?

Co nás čeká, až se jednoho dne rozhodneme si fotoaparát ryze za účelem natáčení videa pořídit? Nebudeme nemile překvapeni? Nevyjde nás investice s veškerým nutným příslušenstvím – které je v tomto případě opravdu nutné – nakonec dráž, než kdybychom si rovnou koupili dobrou HD kameru? Odpověď zní: za určitých okolností určitě ANO! Odpověď však není zcela jednoznačná a záleží hodně na tom, co budeme točit.



Malý filmový profesní slovník

Jistě jste se již kolikrát ptali, co si představit pod názvy jednotlivých profesí v závěrečných titulcích, zejména hollywoodských, velkofilmů. Uvádím zde vysvětlení těch nejpoužívanějších z nich. Při menších projektech se pak jednotlivé úlohy združují popř. nejsou přítomny vůbec. Velký počet odborníků amerických produkcí je také způsoben profesními odbory, které pečlivě hlídají, aby někdo nedělal něco navíc a nepřekračoval pracovní dobu. To je i jeden z důvodů, proč pak produkce ráda točí v zahraničí:-) Pochopení významu náplně práce jednotlivých profesí jistě přispěje k lepší představě o systému práce lidí kolem filmu a videa a usnadní tím vzájemnou komunikaci a spolupráci.



Stručný průvodce výběrem semiprofesionální kamery

Vyznat se v současné nabídce videokamer není jednoduché. Přechod na vysoké rozlišení, různé záznamové formáty a typy komprese, nehledě k dalším technickým i kvalitativním rozdílům vytvářejí značně nepřehlednou situaci na trhu. Zaměřím se na segment semiprofesionálních videokamer, které jsou pro použití v naší firmě nejvhodnější: lehce se s nimi manipuluje, člověk s nimi nepůsobí tolik rozruchu jako s „opravdovou“ kamerou na rameno a jsou ufinancovatelné.

Kritéria výběru lze shrnout do těchto okruhů:

  • obrazová kvalita (velikost čipu, typ snímače – CCD nebo CMOS, objektiv, digit. zpracování obrazu, metoda komperese)
  • ergonomie (velikost kamery, hmostnost, ovládcí prvky a přístupnost k funkcím, ale i typ objektivu)
  • cena (cena vlastní kamery, záznamových médií, příslušenství – to nutné i to navíc)
  • problematika dalšího zpracování zaznamenaného materiálu (kodeky a formáty, přenos souborů kompatibilita se střihovými aplikacemi, datový objem)

Následující výběr kamer si nečiní žádné nároky na úplnost, jsou to však typy, které so dostaly až do závěrečného kola při výběru kamer do naší firmy.