Tag:postprodukce

Proč dělat s profesionály?

Na YouTube jsem před časem shlédl zajímavé video:

Demonstruje kvalitu obrazu digitální kamery RED Scarlet za zhoršených světelných podmínek při rychlosti záznamu 120 snímků za sekundu. Že kamery RED patří ke špičce, je mezi filmaři známo. Mimochodem na 30 takových kamer točil Peter Jackson na Novém Zélandu svého Hobita. Spolu s kamerami ARRI hrají v nejvyšší lize digitálního záznamu v HD rozlišení, které nahrazuje i širokoúhlý filmový záznam.



Postprodukční dojmy z kamery Panasonic HPX250

V neděli 16. října jsme při dvoukamerovém natáčení měli možnost ozkoušet novinku Panasonicu, kameru AG-HPX250, viz můj předchozí blog. Jelikož jsme měli kameru vůbec poprvé v ruce, zajímalo mě, jak budou obrázky s mou HPX171 podobné, zejména co se týče nastavení bílé. Pokud by mezi oběma kamerami byly větší rozdíly, způsobilo by to značné komplikace, neboť sladit různou barevnou teplotu je dost pracné, někdy dokonce v běžných střihových aplikacích nemožné.

Na prvním screenshotu vidíte snímky z obou kamer bez jakýchkoliv úprav s ručně nastavenou bílou. Celek pochází z kamery HPX171, detail pak z HPX250 (použitý kodek DVCPRO HD/1080i). Jak je vidět, bílá je u obou modelů nastavena naprosto stejně – dokonalé! Nesmíte se samozřejmě „na place“ nechat zmást odlišnou tonalitou a vůbec celkovým charakterem obrazu na displejích obou kamer, tam byl rozdíl dost výrazný. To je způsobeno jejich technologickými rozdíly.



Výhody nových videotechnologií z pohledu klienta

Kromě nesporných technických výhod, jako jsou vyšší rozlišení, citlivější snímače, lepší barevné podání, vylepšená práce se světlem, větší paměti a harddisky a vykonnější počítače, přinášejí současné technologie i řadu dalších zlepšení, přispívající k pohodlnější práci a hladšímu work-flow ať už při natáčení nebo postprodukci. Jsou to různé vychytávky, usnadňující především práci nám, kameramanům a střihačům. Jako příklady namátkou uvedu vestavěné vektroskopy a osciloskopy v kamerách, různé pomocníky ostření a stále logičtější a na uživatele orientované funkce a rozhraní střihových programů.

Najdeme ale i vylepšení, z jejich užitku může bezprostředně těžit i klient.



Adobe, Apple nebo Avid?

Momentálně jsme svědky razantních změn na trhu střihových aplikací. Donedávna byly za referenční systém všeobecně uznávány produkty firmy Avid. Zhruba poslední 2 roky však můžeme sledovat masivní odklon od tohoto systému a zvyšování tržní podílu zejména ve prospěch Final Cut Pro od Apple. Důvodem je hlavně zastaralá filozofie Avidu, neskutečné problémy při jeho implementaci, minimalistické možnosti při importu a exportu různých formátů (které jsou u ostaních výrobků již dávno standardem) – zkrátka celkové zkostnatění a tak trochu „zaspání doby“. Uvidíme, zda změna loga přinese i zásadní změny produktu. Ve prospěch FCP pak mluví zejména jeho stabilita a větší možnosti než u Avidu.

Jak se však říká: když se dva perou, třetí se směje. V našich zeměpisných šířkách neprávem opomíjený, ale přesto vynikající systém Premiere Pro od giganta Adobe (hodnota 3,5 miliardy USD) se začíná čím dál tím více prosazovat i u velkých studií v zahraničí. Kompletní balík v aktuální verzi CS4 před rokem implementovala britská BBC a nahradila jím veškeré Avid a Final Cut pracoviště. Vzniklo tak několik stovek střižen na bázi Adobe Premiere a velké flashové servery pro on-line vysílání. BBC se tak stala první televizí na světě, která kompletně vysílá on-line ve flashi. Příkladu BBC následovala i americká Disney Studios využívající programy pro distribuci knihoven s flash materiálem. Adobe se tak začíná vyplácet ojedinělá komplexnost a provázanost jejích programů, z nichž naprostá většina patří ke světové špičce nebo jsou dokonce průmyslovým standardem, namátkou: Photoshop, Illustrator, Acrobat, Flash, After Effects… Metadata a skritptování jsou zase věci, které zefektivňují workflow: usnadňují práci mezi několika pracovišti, při vyhledávání a rychlejším zpracování.